pondělí 24. srpna 2015

Obálky...

Našla jsem u maminky doma starý nástěnný kalendář a hned jsem věděla, co s ním udělám. Už chvíli přemýšlím, že bych potřebovala nějaké zajímavé a hlavně větší obálky. Takové kam se vlezou i velké pohlednice a nějaký dáreček, tak proč je nezkusit udělat z fotografií naší krásné české krajiny.


Chvíli jsem brouzdala na netu, hledala inspiraci a pak jsem se pustila do díla:) 
Nakonec jsem použila tento vzor, který jsem si upravila podle svých potřeb.



Obálky jsou na světě a v klidu čekají v obálkovém šuplíčku, až přijde jejich čas.


Stačí nalepit známku a adresu a mohou frčet do světa:) Už se moc těším, až je někomu pošlu.


***

pondělí 17. srpna 2015

Postcrossing...

...slyšeli jste už o něm? Já nechápu jak jsem bez něj mohla tak dlouho žít:)

   Postcrossing je takový webový projekt, jehož cílem je dostávat i posílat pohledy do celého světa.  

Pohlednice série "Flower Fairies" od autorky Cicely Mary Barker

   Jak na to? Na začátku je nutná registrace na stránkách: postrossing.com  a pak si můžete vylosovat svých prvních 5 adres. Je to maximum, které se s počtem odeslaných pohlednic zvyšuje (já můžu poslat max. 12 najednou). Až se pohled doručí adresátovi (o tom dostanete zprávu na email), tak vaše adresa jakoby spadne do systému a konečně si vás také někdo vylosuje a pošle vám pohled ze své země. Proto je také dobré si pořádně vyplnit profil o sobě, aby ostatní věděli, jaké pohledy se vám líbí. 

   Základním komunikačním jazykem je angličtina. Profil i pohledy se píšou v angličtině, pokud nemá konkrétní člověk na svém profilu napsáno, že ovládá i jiné jiné jazyky. 

   Musím říct, že z počátku je to šílená euforie, když čekáte na svůj první pohled. To dumání odkud asi přijde, co na něm bude, přijde vůbec? :-) Každý den jsem nedočkavě vyhlížela pošťačku, kontrolovala schránku, až se tam konečně objevil! Radost byla veliká převeliká:)
Můj první doručený pohled (z Ukrajiny)
Od té doby už mi přišlo velké množství pohledů. Oficiálně mám zatím 172 přijatých a radost mám z každého pohledu pořád velkou.

Tento koníček mi toho hodně dal:
+ radost 
+ velké zlepšení mých zeměpisných znalostí
+ procvičování angličtiny, která se mi pomalu už z hlavy vytrácela, protože ji jinak nepoužívám
+ nové přátele - jak v zahraničí ( dopisuji si s kamarádkami z Číny, Finska a Austrálie), tak i v Čechách (poznala jsem je díky postcrossingové skupině na FB)
+ spoustu různých nových vědomostí o světě
+ velké množství prázdných pohlednic, abych měla pro každého tu pravou:)
+ povědomí o české známkové tvorbě:),... 


Pohlednice z Finska od autorky Inge Löök (Old ladies)

Ale také mi něco vzal:
- trochu času
- hodně peněz:) Proto si to musím hlídat, abych neposílala jak šílená. Mám takový svůj limit, který se snažím nepřekročit.
Pohlednice série "Greetings from..."
   Je to super i pro děti. Když přijde pohled, hned chtějí vědět odkud je. Tak si to ukazujem na velké mapě, kterou jsme kvůli tomu speciálně pořídili do pokojíčku. Také mají svou nástěnku, kam si dávají pohledy, které se jim líbí:)

Mé oblíbené černobílé
Velká čínská zeď




   Je to  koníček pro mnoho lidí nepochopitelný, ale mě přináší každý den spoustu radosti. A sama se zase snažím potěšit někoho dalšího. Je to takový koloběh radosti a mezinárodního poznávání. A to mě moc baví!
Dřevěný pohled židovského hřbitova v Třebíči

    A co vy? Posíláte pohledy alespoň na Vánoce? :-)) Mějte se krásně. Já jdu zase nedočkavě vyhlížet pošťačku:)

úterý 11. srpna 2015

Výlet...

Minulý týden jsme si udělali třídenní výlet do okolí Frýdku-Místku. Spali jsme poprvé všichni společně pod stanem a bylo to super.

Muzeum Tatra Kopřivnice




Zoo Ostrava



Večerní zábava




Zjistila jsem, že jsem během tohoto výletu neudělala moc fotek. Bylo to tím, že náš nejmladší nějak neměl své dny, tak jsem ho musela neustále bavit, nosit, utěšovat atd. Ale to jsou takové malé drobnosti, které nám nemohou zkazit radost z poznávání nových míst v naší krásné vlasti. 

neděle 9. srpna 2015

Genealogie ...


...tak to je jeden z mých nových "koníčků", který mi bere velkou část mého volné času. Ale neuvěřitelně moc mě baví:)
Můj pradědeček

   A jak to vlastně začalo? Už asi kdysi dávno v mém dětství. Co si pamatuji, tak mám moc ráda historii, kouzlo starých časů, fotografie mých prababiček a pradědečků, historické kroniky, apod. Vždy mě fascinovala místa, kde se třeba narodila má babička. Já se tam pak procházela a představovala si, jak tu chodila do školy, běhala po kopcích nebo třeba pracovala na poli.

 Před několika lety jsem posbírala všechny možné rodinné dokumenty a fotografie a udělala si takový základní rodokmen. Ale informací moc nebylo a já se daleko nedostala. I tak jsem byla ráda, že vím alespoň něco a možná jednou vyrazím i do archívu, až budu mít víc času, až budou děti velké atd. 
No znáte to:)
   


Má prababička

   A pak se to stalo! Koncem loňského roku k nám přijel na návštěvu kamarád, který se jen tak zmínil, že jsou matriční zápisy na internetu. A od toho momentu jsem byla ztracená, srdce se mi rozbušilo a já  nemyslela na nic jiného než budu moct ty matriky najít a prozkoumat:) Bylo to jako by mi někdo dal klíč ke dveřím, za kterými se ukrývá svět mých předků a naší rodinné historie. 


  Potom to začalo. Bylo třeba najít program, ve kterém budu informace ukládat a třídit, abych se v tom alespoň trošku vyznala. Postupem času jsem se při procházení matrik musela také naučit spoustu nových slov (především německy a latinsky). 

   Největší překážkou, která mě velmi brzy srazila do kolem a já myslela, že už se dál do historie prostě nemůžu dostat, byl kurent. Dle wikipedie je kurent - německá odboda novogotického kurzivního písma používaná od 16. stolení až téměř do poloviny 20. století (v Německu). V českých zemích ho v průběhu 18. stolení nahradila česká novogotická kurzíva (která stále není vůbec čitelná:) a kolem poloviny 19. století byl kurent v českých textech nahrazen písmem humanistickým.


Abeceda napsaná kurentem

Ukázka pro mne dříve naprosto nečitelného zápisu o svatbě mých předků.

   Ale i tuto překážku jsem nakonec nadšeně překonala a mohla hledat dál. Postupně jsem zjistila, že existují i jiné záznamy za života mých předků, jako jsou gruntovní a lánní knihy, soupisy duší, apod. Najednou nestačí vědět, jak se jmenovala moje prapra..prababička a koho si vzala, ale chci vědět jak to v té obci vypadalo, co se tam zrovna dělo, jak se lidem žilo apod. A touto cestou se každý den neustále prohlubuje můj zájem o regionální historii a chci vědět víc a víc.
   Už teď vím, že je to láska na celý život. Ráda bych vybrané rodinné větve zpracovala do knižní podoby, aby si každý člen naší rodiny mohl přečíst, jaké jsou jeho kořeny. Vím, že je přede mnou dlouhá cesta, ale moc mě baví po ní jít a užívám si to.


   Dnes jsem se rozepsala víc, než je u mě obvyklé. Je to proto, že k tomuto tématu nestačí udělat jen pár fotek:), ale musí tu být, aby obraz mého života byl kompletní.
***

pondělí 3. srpna 2015

Strachotínka ...

   Po dlouhé době mám zase čas i náladu na svůj blog. Za posledního půl roku jsem objevila dva nové zájmy, které mi ukously velkou část mého volné času a na tento blog mezitím padal prach. Možná i nějaký pavouček se tu v rohu zabydlel:) Ale poslední dobou  cítím, že je zase ten správný čas sem něco napsat a podělit se s vámi o střípky z mého života.

   Jako první příspěvek jsem vybrala výlet na Strachotínku aneb Kapli svatých Cyrila a Metoděje v Hamiltonech. Je to naše oblíbené odpočinkové a výletní místo. 


   U kapličky vyvěrá silný pramen kvalitní vody, která podle legendy vytryskla na modlitbu sv. Metoděje, když potřeboval ošetřit svého vyčerpaného bratra Cyrila. 
   Název "Strachotínka" pochází z lidového názvu "Strachota", jak byl sv. Metoděj nazýván. A na počest těchto dvou svatých zde byla v roce 1871 postavena kaplička.


   U pramene jsou k dipozici hrníčky, aby se každý kolemjdoucí mohl osvěžit touto léčivou vodou.








  
   Konstantin a Metoděj přišli na Moravu roku 863  a přinesli s sebou první slovanskou knihu – překlad evangelií. Po příchodu přeložili v nejkratší době do slovanského jazyka i ostatní bohoslužebné texty a začali konat bohoslužby slovansky. 



   Působení obou bratří  bylo provázeno velkým úspěchem. Vedoucí osobností byl Konstantin, zatímco Metoděj přisluhoval a podroboval se mladšímu bratru jako služebník. Mnoho lidí se účastnilo jejich bohoslužeb a kázání. Moravané, dosud ne zcela oproštění od pohanských kouzel a rituálů, poznávali náboženství lásky k bližnímu.

   I když nejsem věřící, tak mám ráda historii a ráda se nechám unášet tajuplnou atmosférou takových míst.
***