neděle 9. srpna 2015

Genealogie ...


...tak to je jeden z mých nových "koníčků", který mi bere velkou část mého volné času. Ale neuvěřitelně moc mě baví:)
Můj pradědeček

   A jak to vlastně začalo? Už asi kdysi dávno v mém dětství. Co si pamatuji, tak mám moc ráda historii, kouzlo starých časů, fotografie mých prababiček a pradědečků, historické kroniky, apod. Vždy mě fascinovala místa, kde se třeba narodila má babička. Já se tam pak procházela a představovala si, jak tu chodila do školy, běhala po kopcích nebo třeba pracovala na poli.

 Před několika lety jsem posbírala všechny možné rodinné dokumenty a fotografie a udělala si takový základní rodokmen. Ale informací moc nebylo a já se daleko nedostala. I tak jsem byla ráda, že vím alespoň něco a možná jednou vyrazím i do archívu, až budu mít víc času, až budou děti velké atd. 
No znáte to:)
   


Má prababička

   A pak se to stalo! Koncem loňského roku k nám přijel na návštěvu kamarád, který se jen tak zmínil, že jsou matriční zápisy na internetu. A od toho momentu jsem byla ztracená, srdce se mi rozbušilo a já  nemyslela na nic jiného než budu moct ty matriky najít a prozkoumat:) Bylo to jako by mi někdo dal klíč ke dveřím, za kterými se ukrývá svět mých předků a naší rodinné historie. 


  Potom to začalo. Bylo třeba najít program, ve kterém budu informace ukládat a třídit, abych se v tom alespoň trošku vyznala. Postupem času jsem se při procházení matrik musela také naučit spoustu nových slov (především německy a latinsky). 

   Největší překážkou, která mě velmi brzy srazila do kolem a já myslela, že už se dál do historie prostě nemůžu dostat, byl kurent. Dle wikipedie je kurent - německá odboda novogotického kurzivního písma používaná od 16. stolení až téměř do poloviny 20. století (v Německu). V českých zemích ho v průběhu 18. stolení nahradila česká novogotická kurzíva (která stále není vůbec čitelná:) a kolem poloviny 19. století byl kurent v českých textech nahrazen písmem humanistickým.


Abeceda napsaná kurentem

Ukázka pro mne dříve naprosto nečitelného zápisu o svatbě mých předků.

   Ale i tuto překážku jsem nakonec nadšeně překonala a mohla hledat dál. Postupně jsem zjistila, že existují i jiné záznamy za života mých předků, jako jsou gruntovní a lánní knihy, soupisy duší, apod. Najednou nestačí vědět, jak se jmenovala moje prapra..prababička a koho si vzala, ale chci vědět jak to v té obci vypadalo, co se tam zrovna dělo, jak se lidem žilo apod. A touto cestou se každý den neustále prohlubuje můj zájem o regionální historii a chci vědět víc a víc.
   Už teď vím, že je to láska na celý život. Ráda bych vybrané rodinné větve zpracovala do knižní podoby, aby si každý člen naší rodiny mohl přečíst, jaké jsou jeho kořeny. Vím, že je přede mnou dlouhá cesta, ale moc mě baví po ní jít a užívám si to.


   Dnes jsem se rozepsala víc, než je u mě obvyklé. Je to proto, že k tomuto tématu nestačí udělat jen pár fotek:), ale musí tu být, aby obraz mého života byl kompletní.
***

2 komentáře:

  1. Tedy Helenko, klobouk dolů! Genealogie mne láká už dlouho, vše je stále ve stádiu začátků..., ale věřím, že vše má svůj čas. Děkuji za pěkný popis, osobní zkušenosti a dokonalý tip.
    Užijte si pohodovou neděli. Lidka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Lidko. Moc děkuji za milý komentář. A souhlasím s tebou, že vše má svůj čas a není třeba nikam spěchat. Až bude ta správná doba, tak to poznáš:) Já jsem zatím také jenom začátečník, je toho tolik co musím zjistit a co se musím ještě naučit:) Tobě taky krásnou neděli. Helča

      Vymazat